Bezpečnost pro imigranta? Nebo bezpečnost pro stát?

Je bezpečnost jednotlivce více než bezpečnost státu? Nebo bezpečnost státu je nadřazenější jednotlivci? Otázky, které byly tento týden slyšet i díky papeži Františkovi, který se dlouhodobě staví za nutností přijímat imigranty.

Porozumění, tolerance a pomoc, to jsou jen jedny z hesel, které v současnosti razí katolická církev. Papež František se aktivně zapojuje do aktuálního dění ve světě, vůči kterému zaujímá konkrétní postoje. Aktuálně mi dovolte jednu jeho tematickou citaci:

"V zájmu základní důstojnosti každého člověka musíme hledat jiné cesty a řešení, než ty, že lidé, kteří vstoupí do země bez patřičného povolení, budou zavíráni do detenčních zařízení," - papež František

Už roky proudí do Evropy množství imigrantů nejen z Asie, ale i Afriky. Jejich počty sahají do miliónů a státy čelí novým výzvám, které nemají v jejich historii obdoby.

Spolu s těmito problémy se objevila nová témata. Kupříkladu: je bezpečí jednotlivce nadřazené bezpečnosti státu? Inu proberme si to...

Uprchlíci prchají ze zemí, kde bezpečnost státu byla nějakým způsobem narušena. Přičemž ti, co se aktivně podíleli na narušení bezpečnosti daných oblastí, sami s migrační vlnou kráčí do "bezpečné" Evropy.

Když se nyní Evropa začne řídit slovy papeže Františka (což už se v některých zemí EU děje), začneme si brát tolik imigrantů, kolik jich jen uživíme a zajistíme pro ně komfort, aby dokázali minimálně přežívat. Kontrola bezpečnosti daných lidí bude druhořadá, takže o jejich minulosti, smýšlení nebo potencionální teroristické hrozbě nebudeme nějaký čas vědět. Což dotyční můžou aktivně využít k tomu, aby mohli v bezpečné oblasti zasít semínko budoucích problémů. Pokud se tak stane a dané zlo vyklíčí, těchto pár jedinců neohrozí jen svou vlastní minoritu, která do dané země přišla. Ohrožena bude i majorita, což způsobí radikalizaci na obou stranách. Bezpečnost země se sníží a lidé si budou muset zvykat, že žijí ve státě, kde každý den hrozí možnost nějakého útoku z řad radikálů zleva i zprava.

To, že se tak v některých zemích již děje, je patrné hlavně u Francie nebo Belgie, kde tento radikalismus již bují a páchá své škody.

Pokud se slovy papeže Františka řídit nebudeme, "trpět" budou imigranti v detenčních zařízeních, kde se bude prověřovat jejich původ, a pokud bezpečnost státu rozhodne, že jsou nebezpeční, čeká je příslušný proces, který je vyloučí ze společnosti daného státu, aby nebyli pro jeho občany hrozbou. Pokud nebezpeční nebudou, přijdou pak na řadu aparáty, které mohou ve výsledku vést k nějaké té integraci, popřípadě dočasnému pobytu, dokud v jejich zemi zuří válka.

Pokud tento styl politiky bude aplikován správně, nehrozí v budoucnu, že by zde mohlo být nějaké vnitřní bezpečnostní pnutí, doprovázené hrozbou terorismu a sílícím radikalismem. Bezpečnostní síto státu by aktivně filtrovalo jakékoli nebezpečí a nedovolilo mu vstoupit k jeho občanům.  To vše na úkor toho, že imigranti budou muset podstoupit onen byrokratický aparát plný nedůvěry, nejistot a chabé životní úrovně, která je cenou za to, aby nebyla ohrožena bezpečnost majority, která v dané zemi žije.

Ať politika země ohledně bezpečnosti bude jakákoli, jedno je jisté, hrozby budou existovat vždy. A to jak se k nim dnes postavíme, určí, jaké problémy budou muset jednou řešit naše děti.

Rozebrali jsme si dva bezpečnostní přístupy aplikovatelné pro migrační krizi. Jeden, který říká, že: bezpečí imigrantů je důležitější, než bezpečnost zemí do kterých směřují. Druhý: bezpečnost států musí být nadřazena nad potřeby imigrantů.

Jaký přístup je vám bližší dejte vědět v diskuzi. Děkuji za přečtení i případné věcné komentáře.